|
|
Kapucínské kláštery litoměřické diecéze v letech 1900 - 1950
Frýba, Luboš ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit šest kapucínských klášterů na území Litoměřické diecéze v první polovině 20. stol. Pozornost je zaměřená na vnitřní chod jednotlivých konventů: vzdělávání, stavební činnosti, vybavení a s tím spjatá komunikace s dalšími institucemi, či osobami. Samotné historii klášterů předchází úvodní kapitoly seznamující s dějinami Kapucínů v Českých zemích a vývojem vztahů katolické církve s jednotlivými státními útvary, které se na našem území vystřídaly v 1. pol. 20. stol. Důležitou kapitolou jsou také významné osobnosti, kde se formou kratších medailonků představí řeholníci, kvardiáni aj. osoby, jež se významně zapsali do moderní historie této šestice konventů. V souvislosti s kláštery Litoměřické diecéze se objevují i témata jako postoloprtský masakr po 2. světové válce, akce "K". Zároveň je nutné také krátce zmínit současný stav klášterů a jejich využití.
|
|
|
Architektura klášterů františkánů observantů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 15. století
Křenková, Zuzana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Dějiny středoevropské františkánské observance byly doposud nahlíženy jako dějiny jednotlivých klášterů, či obecněji jako dějiny sporů v otázkách vzdělání, kultury a národnosti. Úkolem předložené disertační práce je sledovat je z hlediska uměleckohistorického, analyzovat širší otázky architektury řádových staveb posledního velkého řádového společenství středověku, popsat je a zhodnotit. Základní strukturu práce tvoří monografické kapitoly sledující dějiny a stavební vývoj patnácti zachovaných a třinácti zaniklých klášterů na území české řádové provincie (Čech, Moravy, Slezska a Horní Lužice). Katalogovou část uvozují kapitoly sumarizující historický kontext působení františkánů observantů v krátké periodě od druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ve které observanté české provincie zaznamenali etapu vzepjetí i razantní pád. Dějiny řádu pak následuje pojednání, ve kterém jsou popsány zákonitosti procesu fundace a výstavby konventů, řádová pravidla limitující uměleckou tvorbu a především charakter architektury řádových staveb. Klíčová slova františkáni observanté, pozdně gotická architektura, kláštery, pozdní středověk, Jan Kapistrán, sklípkové klenby, šlechtický mecenát
|
|
|
Konrád Fischer. Život a dílo borovanského probošta
HUNČOVSKÝ, Tomáš
Disertační práce je věnována osobě a dílu borovanského probošta Konráda Fischera (1631-1701). Na základě studia dochovaných pramenů v českých i zahraničních archivech je v první části nejprve rekonstruován Fischerův život, který se odehrával během bouřlivých let třicetileté války a v časech poválečného vývoje. Pozornost je zaměřena na Fischerovo mládí, vzdělání, vstup do řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v Klosterneuburgu a působení v borovanském klášteře, kde byl v roce 1677 zvolen proboštem. Druhá část práce je věnována kodikologickému rozboru a obsahové analýze Fischerova díla o historii borovanského kláštera, které sepsal na konci života a jehož originál je v současnosti deponován v třeboňském oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni. Poslední část práce zahrnuje kritickou edici tohoto díla, doplněnou o jmenné a zeměpisné a místní rejstříky.
|
|
|
Vznik a vývoj Černých Polí v Brně
Sluka, Jakub ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Filip, Aleš (oponent)
NÁZEV: Vznik a vývoj Černých Polí v Brně AUTOR: Jakub Sluka KATEDRA Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Dušan Foltýn ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá vznikem a vývojem brněnské vilové čtvrti Černá Pole, a to od počátku osídlení tohoto území v pravěku až do roku 1945, přičemž nejvíce prostoru je věnováno 20. století. Část věnovaná starověku se opírá především o publikované výsledky různých archeologických průzkumů. Doba 14. - 18. století je zkoumána na základě dochovaného archivního materiálu, zejména listin. V období od počátku stavebního vývoje v 19. století až do konce 2. světové války je pomocí mapového materiálu, starých fotografií a pohlednic, dobového tisku a mnoha odborných knih a článků podrobně zkoumán postupný růst uliční soustavy a místní zástavby s důrazem na tehdejší bytovou situaci v Brně. Zvláštní místo je v práci věnováno některým významným architektonickým objektům a zajímavým událostem v dějinách Černých Polí. Obrazová příloha je doplněna mnoha snímky zachycujícími současnou podobu této čtvrti. KLÍČOVÁ SLOVA: Brno, Černá Pole, Lužánky, vila Tugendhat, Dětská nemocnice, Mendelova univerzita, kláštery
|
|
|
Počátky křesťanského mnišství
Lavický, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Mnišství je zvláštní způsob vedení života, který se prosadil ve všech světových náboženstvích. Jeho podoba se liší podle geografické, kulturní a časové situace, nicméně existuje několik aspektů, společných všem mnichům. Je to především přerušení kontaktu se svým okolím a odchod do ústraní, zřeknutí se osobního vlastnictví, dodržování celibátu a přísná askeze. V křesťanství je mnišství chápáno jako odpověď na Boží výzvu, jeho cílem je lépe následovat příklad Ježíše Krista, v čemž jiným křesťanům brání jejich světské starosti. Tato práce zkoumá křesťanské mnišství v jeho rané podobě před vznikem velkých řeholních řádů. Zvláštní pozornost je věnována osobnímu rozměru mnišství, tj. motivům, které přivedly Pouštní otce a jejich učedníky k mnišství, zvláštnostem a důrazům jejich spirituality, etiky i každodenního života. Dalším cílem práce je ukázat nadčasovost spirituality prvních mnichů, a v čem může být inspirací pro dnešního křesťana. To však není možné bez zevrubného seznámení s historickými reáliemi, což je třetí úkol této práce.
|
|
|
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
|
|
|
Klášter Dolonnuur a vzájemné vztahy qingského dvora, Vnitřního Mongolska a Chalchy v 17.-19. století ve světle vybraných archivních pramenů
Srba, Ondřej ; Luvsandorj, Jugder (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými formami působení mandžuského císařského dvora na vztahy Chalchy a Vnitřního Mongolska, případně severní Číny. Budu popisovat především vlivy oblasti náboženství (sir-a-yin šasin). Pozornost věnuji rozvoji kulturně-náboženských vztahů, fenoménu poutí, zvláště poutí na Wutaishan, ale především roli kláštera a města Dolonnuur v náboženských vztazích mezi Chalchou, Vnitřním Mongolskem a mandžuským dvorem. Tento vztah prošel v průběhu 18. a 19. století významnou proměnou a odrážel celkové napětí ve vztazích mezi Chalchou a Mandžuy. Podrobněji představím střední přechodné období těchto vztahů, jak se projevovalo na osudech běžných mnichů kláštera Dolonnuur i na rostoucím výnamu Dolonnuuru jako střediska čínského obchodu. Tento rozbor bude založen na dosud nepublikovaných lokálních pramenech, zvláště kopiářích úřední korespondence Úřadu pro správu dolonnuurského kláštera.
|
|
| |
|
|
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
|
|
|
Architektura klášterů františkánů observantů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 15. století
Křenková, Zuzana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Dějiny středoevropské františkánské observance byly doposud nahlíženy jako dějiny jednotlivých klášterů, či obecněji jako dějiny sporů v otázkách vzdělání, kultury a národnosti. Úkolem předložené disertační práce je sledovat je z hlediska uměleckohistorického, analyzovat širší otázky architektury řádových staveb posledního velkého řádového společenství středověku, popsat je a zhodnotit. Základní strukturu práce tvoří monografické kapitoly sledující dějiny a stavební vývoj patnácti zachovaných a třinácti zaniklých klášterů na území české řádové provincie (Čech, Moravy, Slezska a Horní Lužice). Katalogovou část uvozují kapitoly sumarizující historický kontext působení františkánů observantů v krátké periodě od druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ve které observanté české provincie zaznamenali etapu vzepjetí i razantní pád. Dějiny řádu pak následuje pojednání, ve kterém jsou popsány zákonitosti procesu fundace a výstavby konventů, řádová pravidla limitující uměleckou tvorbu a především charakter architektury řádových staveb. Klíčová slova františkáni observanté, pozdně gotická architektura, kláštery, pozdní středověk, Jan Kapistrán, sklípkové klenby, šlechtický mecenát
|
host ::
RSS.